Vyšehradské Kasematy

Výstava
Naučný slovník vysvětluje, že kasematy jsou chodby v pevnostních valech, sloužící k soustředění vojska a jeho nepozorovatelnému přesunu. Vyšehradská pevnost se začala stavětr. 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III., které znamenalo definitivní zánik Vyšehradu jako města. Plány na vybudování vyšehradské citadely byly velkolepé a neměly se omezitpouze na obvod vlastního hradiště. K realizaci záměru a tím ke katastrofálnímu rozrušení Nového Města naštěstí nedošlo. Do roku 1678 získalo obvodové opevnění pevnosti zhruba dnešnípodobu. První zkouškou citadely byl příchod okupačních francouzských vojsk v r. 1742 pod vedením generála de Berdiquiera, který vydal rozkaz, aby vojáci upravovali náspy, postavili ravelin k Novému Městu a vybudovali kasematy. Zpomalený postup dostavby vyšehradské pevnosti předbíhal vývoj vojenské techniky, a tak její další historie představuje především postupné dílčí zdokonalování systému směřující ke zvýšení obranyschopnosti. Stejně jako všechny ostatní nově budované barokní pevnosti v Čechách se vyšehradská citadela nikdy vojensky neuplatnila a neovlivnila rozhodujícím způsobem válečné střety v 18. a 19. stol. Po zániku převážné částipražské barokní fortifikace zůstal Vyšehrad uceleným a významným dokladem vývoje pevnostního stavitelství v Praze po třicetileté válce. Vyšehradské kasematy a celý Vyšehrad unikl totálnímu zničení na konci pruské války v listopadu 1744. Prusové tehdy vložili do kasemat 133 sudů se střelným prachem, které měl odpálit doutnáky poslední voják. Třem odvážným Podskalákům se podařilo doutnáky včas odstranit a zažehnat zkázu Vyšehradu. Vchod do kasemat je z Cihelné brány. Kasematy se nacházejí po obou stranách brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit jako shromazdište vojáku, sklad potravin a munice. Délka obou křídel kasemat je necelý 1 km. Chodby jsou nejméně 2 m vysoké a l,5 m široké. Kasematy i Gorlice jsou od roku 1971 ve správě Národní kulturní památky Vyšehrad








Termíny