V domě č. 149/I. je provoz městské apatyky doložen již roku 1639. Z tohoto období však pochází pouze zařízení zadní místnosti, tzv. přípravny, kde je možno zhlédnout nejen různé ruční a mechanické přístroje a nástroje sloužící k přípravě léků, mastí a čípků, ale také starou třístupňovou z vnější chodby vytápěnou pec na sušení bylin a zbytky starých léčiv, ať už rostlinného či živočišného původu. Zařízení přední místnosti, tzv. oficiny, vyřezal pro lékárnu jezuitské koleje laický řádový bratr Jan Geschwendt v roce 1733. Po zrušení řádu roku 1773 zařízení odkoupil pro svoji živnost tehdejší klatovský lékárník Jan Michal Firbas. U stěn kolem oficiny stojí repozitoria se sloupy jednoduše až trojnásobně vinutými nebo jednoduchými s bohatě vyřezávanými hlavicemi. Narvalí zub umístěný v horní části repozitoria vpravo od vchodu připomíná období, kdy lékárník dostal povolení používat označení lékárny U Bílého jednorožce. Na repozitoriích se nachází bohatý stojatkový materiál: dřevěný, majolikový, cínový, porcelánový i skleněný.